Články k projektům

V průběhu výše zmíněného projektu, jež je dílčí součástí Projektu obce na podporu integrace cizinců - 2018, se podařilo navázat v různé míře spolupráci s následujícími institucemi: ZŠ a MŠ Smolkova, ZŠ U Krčského lesa, ZŠ Zárubova, ZŠ Písnická, OSPOD pro Prahu 12 (Čechtická), Nemocnice Krč, PhDr. Fiedler, PPP, Domov tří přání, ZŠ Angelovova a dalšími.

Počet účastníků:

Výsledky a výstupy jednotlivých akcí či aktivit:

Projekt poprvé vstupoval na území Prahy 12, bylo tedy třeba nejprve sledovat celou situaci, vybírat vhodné příležitosti k zapojení a spolupráci. Komunikace byla kromě škol a rodičů vedena také s PPP, OSPOD, DDM, SVP školami, školkami, znalcem a nemocnicí.

Projekt byl založen na řešení tzv. interkulturních případů (komplexní řešení určitého problému) a jednotlivých interkulturních intervencí (jednotlivá aktivita, která může být realizována samostatně, nebo v rámci jednoho případu).

Jako první se v projektu řešily především složité interkulturní případy. Jednalo se zejména o řešení situace nalezeného dítěte bez rodičů, dítěte, kterého se matka zřekla, zajištění jejich péče a školní docházky, pojištění, pobytového statusu, integrace, vzdělávání, českého jazyka, zápisu do školy, odkladu základní školní docházky, zajišťování základní zdravotní péče apod. Dále o starší děti bez předchozího vzdělání, žáky, kteří nechodí do školy a velmi obtížně komunikují se svým okolím, postižené žáky, u kterých zatím není identifikována konkrétní příčina potíží apod. U takových případů bylo realizováno mnoho konkrétních intervencí: návštěvy škol a jiných institucí s mediátorem a tlumočníkem, tlumočení, odborné konzultace s tlumočníkem atp. Konzultace probíhaly zejména v oblasti etopedie, psychologie a pedagogiky, interkultury, speciální pedagogiky, základní zdravotní péče a první pomoci pro děti ve škole, psychiatrie a diagnostiky. Mediace probíhala s vedením škol, asistenty pedagoga, třídními učiteli, lékaři apod.

Dále se řešily jednotlivé intervence a jednání s mediátorem při řešení dílčích kroků, problémů.

Proběhlo několik speciálních seminářů pro rodiče dětí s OMJ. Zde byl opět přítomen tlumočník nebo mediátor. Tato setkání jsou velmi důležitá pro preventivní nastavení způsobu spolupráce školy a rodičů a jejich vzájemné komunikace, dále pro řešení některých interkulturně podmíněných problémů, řešení konkrétních dotazů rodičů. Témata, která se často probírají: nemocné dítě, první pomoc, docházka do školy a omluvy, vyzvedávající osoby, strava, volný čas dětí, včasné chození do školy, kontrola žákovských knížek, příprava rodičů s dětmi do školy, omlouvání docházky, role OSPOD apod.

Samotní odborníci se na nás obrátili s prosbou o interkulturní zprostředkování informací o dané komunitě, konzultaci nad konkrétními případy. Projednávaná témata: rodinné zázemí, tradiční výchova, tradiční vzdělávání, domácí násilí, role muže a ženy v rodině, sociální instituce, motivace rodičů ke vzdělávání dětí apod.

Vedle mnoha kauz v MČ Praha-Libuš řešila v minuosti naše organizace i několik kauz v lokalitě Prahy 12, kromě toho jsme působili v Praze 4, Praze 6, Praze 5, Praze 10 a v Praze 9. Díky tomu, že velmi dobře zafungovala spolupráce SEA-l a škol z Prahy 12, bylo využito i školení ředitelů MŠ a ZŠ v Praze 12. I když se domníváme, že účast škol by potenciálně mohla být i vyšší, zahájení intenzivní práce v dané lokalitě bylo splněno. Podařilo se také vysondovat další potenciál pro případný rozvoj aktivit v novém období. Navázali jsme intenzivní spolupráci s jedním interkulturním asistentem na škole, vietnamskou sociální pracovníci v organizaci META a OSPOD pro Prahu 12, poradnou PPP pro Prahu 11 a 12 a znalcem v oboru psychiatrie a zdravotnictví.

Ukazuje se, že se celkově začínají daleko častěji řešit problémy, které v rodinách s dětmi a mezi rodinami a školami existují. Zdá se nám, že ve školách panuje stále větší ochota problémy nejen registrovat, ale nalézat také určitá řešení. V daných případech školy projevily zájem řešit je za přítomnosti tlumočníka a v případě potřeby i za přítomnosti mediátora, přešla tedy v realizaci případových setkání.

Některé děti se podařilo v rámci projektu začlenit do vzdělávacího systému nebo napravit kritické stavy, které eskalovaly. Vybraní rodiče byli poučeni o způsobech komunikace se školou i řešení určitých výchovných problémů a začali první kroky dohodnutého postupu dodržovat: zajištění základní zdravotní péče pro děti, zajištění školní docházky a běžné každodenní kontroly výsledků dětí, včasné příchody, zacházení s poruchami učení a s nemocemi při vyučování, závažné konflikty v rodině, zahájení intenzivní komunikace se školou apod. Z hlediska začleňování se podařilo mnoho kroků realizovat.

Mediátoři se snažili o efektivnější vzájemné pochopení vzniklých situací a napomáhali stranám k nalézání řešení (jednání s dětmi "bez pobytu", podněcování rodičů v komunikaci v daných kauzách, motivace rodičů k řešení, prevence nedorozumění způsobených interkulturními rozdíly apod.).

Byly realizovány všechny role: odborné poradenství a vedení setkání, tlumočení, mediace, překlady, koordinace.

Jeden z největších problémů je nicméně diagnostika příčin problémů dětí. Díky jazykové a dalším bariérám se přirozeně nedaří pedagogům odhadovat reálné motivy chování a jednání dětí a rodičů, a tak nedochází ani k jejich efektivnímu řešení.

Zdá se, že nyní do ČR systematicky přijíždějí, které nastupují doprostřed vzdělávacího procesu bez jakékoli jazykové přípravy. Bohužel stále trvá stav, kdy každá škola socializaci dětí řeší zcela po svém. Na základě rozhovorů s dětmi bylo také zjištěno, že velmi častým modelem je skutečnost, že rodiče děti zasílají cca ve dvou letech do Vietnamu, a ty se pak do ČR vrací až těsně před zahájením školní docházky. Děti tak mohou utrpět dvojnásobný šok ze změny prostředí, dále šok při vstupu do školy a nakonec šok z toho, že nerozumí češtině, i když se tu narodily.

Výrazný problém je zaměření mnoha vietnamských rodičů na starší generace: "Blahobyt rodičů je důležitější než blahobyt dětí." Rodiče si málokdy uvědomují, jakou péči dítě v dané fázi svého vývoje potřebuje. Sociální učení rodičů v rámci kauz je dlouhodobé a obykle je nelze řešit okamžitě. Například matka není schopna popsat lékaři vývoj problému zvracení svého dítěte, nebo tumočník nedostatečně přeloží poučení lékaře a matka posléze ošetřuje dítě sama, dle lidových zvyklostí (např. po operaci omývá jizvu slanou) apod.

V rámci zpětných vazeb uváděly nejvíce zapojené školy následující dopady projektu:

• větší orientace v motivaci rodičů a dětí při důležitých jednáních
• intenzivnější komunikace s rodiči žáků
• profesionální přístup při tlumočení
• vyšší motivace některých rodičů ke komunikaci
• odlehčení řešení některých kauz (bylo řešeno v rámci osobní evaluace v rámci jednotlivých kauz nebo na společných setkáních s učiteli).

Naše doporučení pro další aktivity či změny ve prospěch začleňování cizinců do společnosti, formulované na základě zkušeností z projektu:

• Zavést systémové řešení socializace a integrace příchozích dětí v��ČR (každá škola řeší zcela jinak, škola, která není motivována, řešit nemusí, k socializaci dětí mnohdy nestačí jen jazykový kurz).
• Zavést systémové řešení a kvalitní vzdělávání pedagogů již na pedagogických fakultách vzhledem k potřebě realizace inkluze, tedy vzdělávání žáků s různými specifickými potřebami, vzdělávání v práci s asistentem při hodině (asistenti nejsou, pedagogičtí pracovníci si mnohdy nevědí s různými handicapy a poruchami rady).
• Podpořit doprovázející neziskové organizace, které by byly schopny v extrémních případech dlouhodobě asistovat a podporovat vybrané cizince v integraci (jedná se velmi dlouhodobý proces).
• Realizovat více supervize při hodinách učitelů vyučující děti-cizince, aby mohly být identifikovány a rozebrány konkrétní problémy práce s cizincem.
• Vytvořit metodiky pro analýzu speciálních potřeb pro psychologicko-pedagogické poradny, které by mohly daleko lépe rozpoznávat pravé příčiny problémů, zejména pracovat s tlumočníky, kteří mohou popsat jazykovou vybavenost v druhém jazyce.