Vietnamista Ivo Vasiljev a překladatel Nguyễn Quyết Tiến se pustili do velkého díla. Právě vyšel 1. díl jejich Velkého učebního česko-vietnamského slovníku. Jen tento díl má 632 stran, bez gramatické přílohy 568. Zahrnuje slovní zásobu počínající písmeny A-G. Obrátil jsem se na p. Iva Vasiljeva, aby nám odhalil zákulisí této náročné práce, a vysvětlil, jaké je jeho zaměření a perspektivy jeho zdárného dokončení.
PK: Pane Vasiljeve, blahopřeji Vám a panu Tiếnovi k prvnímu dílu Vašeho Česko-vietnamského slovníku, který právě vychází. Váš plán zahrnuje dalších pět dílů, což snad můžeme nazvat ambiciózním projektem. Můžete nám objasnit genezi prvního dílu slovníku, který s panem Tiếnem právě vydáváte? Pokud vím, ten nápad se objevil zhruba před čtyřmi lety. Který okamžik můžeme považovat za rozhodující první krok? 
Přání vytvořit nový česko-vietnamský slovník tu dlouho doslova viselo ve vzduchu. Jako podnět k takové práci sloužila nejen potřeba existující slovníky či slovníčky nějak aktualizovat a rozšířit, ale i nové možnosti elektronického zpracování. V letech 2005 – 2009 za mnou přišli nejméně dva iniciátoři z vietnamské komunity, kteří mě žádali o spolupráci a zaštítění při zpracování slovníku na internetu. Pokaždé tu byla naděje, že se do práce postupně zapojí celá řada dobrovolných spolupracovníků. Ale pokud vím, nikdy z toho nic nebylo. Já sám jsem kdysi dávno zpracoval několik česko-vietnamských slovníčků pro různé účely, abych však byl upřímný, ta rudimentární práce mě nikdy nijak nenadchla. Ale o tom, že je čím dále, tím více zapotřebí nového slovníku, nebylo pochyb.
Ano, jsou tomu asi čtyři roky, co jsme se s ing. Nguyễn Quyết Tiếnem začali vážně zabývat myšlenkou, že spolu vytvoříme nový slovník. Ing. Nguyễn Quyết Tiến byl od začátku pro to, abychom vytvořili slovníky dva: vietnamsko-český a česko-vietnamský. Pamatuji se, že byl trochu nešťastný, když jsem byl ochoten začít pracovat nejdříve na česko-vietnamském, nikoli vietnamsko-českém slovníku, ale jistě si nakonec řekl: lepší je prostě něčím začít. Já jsem v té době začal o slovníku uvažovat jako o vědeckém problému: modelově jsem zpracoval hesla brát a vzít. Šlo o to, jak srozumitelně, přehledně a bez zbytečného opakování podat vietnamskému uživateli významové shody a rozdíly vidových variant českého slovesa. To se totiž rýsovalo jako jeden z obtížnějších problémů. Kolegovi Tiếnovi se má řešení zamlouvala. Také se mu zalíbilo, abychom nejprve vyšli z češtiny, jejíž gramatika je složitější a je též lépe popsána.
Už nám ale docházelo, že slovník bude muset být dosti podrobný a hesla budou ilustrována mnoha příklady z živé řeči a textů. To bylo všecko hezké, ale mně táhlo na pětasedmdesát a kolega Tiến, také žádný mladík, absolvoval jednu ortopedickou operaci za druhou. Takže jsme si řekli, že nejprve uděláme slovník jeden a volba padla na slovník česko-vietnamský, protože podle našeho názoru nejlépe odpoví na naléhavé potřeby vietnamských uživatelů v České republice, jak z první, tak druhé a dalších generací, protože těch bude ze všech potenciálních uživatelů bezpochyby nejvíce a potřebují se především orientovat v českém prostředí, tedy na základě češtiny.
Když se začal rýsovat rozsah slovníku, začali jsme se zabývat otázkou, kde vzít spolupracovníky pro splnění úkolu, který normálně zaměstnává celá oddělení vědeckých ústavů na dlouhá léta, a jak získat prostředky na vydání díla. V té době jsme se začali radit s Vámi, protože Vás taková práce rovněž zajímala a navíc jste se seznámil s úsilím pana Tran Xuan Dama v Nha Trangu. (Pan Dam započal před několika lety se svými studenty na universitě v Nha Trangu přepisovat do počítačové verse svůj 40 let starý slovník, který je dodnes nejpoužívanějším slovníkem, a měl v úmyslu jej aktualizovat a doplnit. Tento projekt zůstal v rozpracovaném stadiu. – pozn. aut.) S tím jsme vstoupili v přímý styk a začali si ujasňovat své možnosti a preference. Ukázalo se však, že intenzivní spolupráci staví život do cesty nemalé překážky, přičemž čas utíká. Asi před dvěma lety jsme se rozhodli, že se prostě zatím dáme do práce ve dvou, od písmene A. Řekl bych ale, že nám zpočátku práce šla jako psovi pastva, aspoň z dnešního hlediska. Zhruba po roce jsme se začali blížit ke konci písmene A. Přitom jsme si však aspoň postupně ujasňovali, jaký slovník bychom rádi vytvořili: slovník bohatý na doklady užití slova v různých významech, slovník umožňující nalézat vazby na další významy synonymní či antonymní, umožňující částečně i zpětné vazby z vietnamštiny do češtiny, slovník poskytující nejdůležitější informace kulturně historické, tedy do jisté míry encyklopedické, slovník zachycující výrazy spisovné i nespisovné, s nimiž se člověk denně na ulici setkává. Proto jsme slovník charakterizovali jako slovník učební (giáo khoa). Práce na desetiletí?
Jednoho dne na počátku března 2012 jsme se pevně rozhodli: dáme se do toho pořádně. Spočítal jsem kdysi, že Josef Jungmann zvládl na svém slavném německo-českém slovníku denně 18 hesel. Proč bychom jich ve dvou nezvládli denně pětadvacet? Za několik dní jsme přišli na to, že máme rozdílný pracovní rytmus: kolega Tiến pracuje dlouho do noci, já vstávám brzy ráno. A tak, když se sobě přizpůsobíme a budeme si práci navzájem odvádět během takto vzniklého dlouhého pracovního dne, zvládneme denně 45 hesel. A u toho jsme zůstali. Hesla si během dne e-mailem několikrát vyměníme, dokud nejsou informace všestranně ověřené a nejsou nalezeny uspokojivé ekvivalenty. Ta práce každému z nás zabere pět nebo šest hodin denně, soboty a neděle nevyjímaje.
PK: Většina lidí, kteří se pohybují ve vietnamské komunitě či mají blízko k vietnamštině, používá slovník, který vytvořil již na počátku 70. let pan Tran Xuan Dam se svými kolegy. Tento slovník je ve vietnamské komunitě neustále dotiskován a načerno, prakticky bez souhlasu hlavního autora, přetiskován a prodáván. I když mu lze vytknout některé věci (zejména nezřetelnost diakritiky, která byla dopisována do strojopisu ručně), vzhledem k době a okolnostem vzniku je dodnes velmi dobře použitelný. Naopak slovník vietnamsko-český zde v takovém rozsahu zatím nebyl. Proč jste přesto volili práci na slovníku česko-vietnamském a nikoli vietnamsko-českém?
Mám ten slovník doma s věnováním od autorů od lunárního Nového roku 1970 a dodnes ho také rád používám. I mně je pro stručnou a rychlou informaci dobrý. Nepochybně ho mnoho lidí bude používat i nadále. Jak jsem vysvětlil výše, náš produkt se vyprofiloval jako něco docela jiného než dosavadní slovníky. Je na světě proto, aby kromě běžné informace sloužil jiným potřebám, studijním. Aby zprostředkovával intelektuální styk mezi mluvčími, kteří češtinu do značné míry ovládají, ale potřebují si zaplnit řadu mezer, každý nějaké jiné. Slovník má sloužit k informaci tisícům lidí ve stovkách různých situací, které se všechny nějak promítají do slovní zásoby. Aby mohl sloužit všem, musí být dostatečně obsáhlý. Musí umožnit studentům samostatné porozumění textům. Na to dosavadní slovník nestačí. Slyšel jsem stesky vietnamských studentů, kteří po roční jazykové přípravě nastoupili na naše vysoké školy a nejen většině toho, co při přednáškách slyšeli, zcela přirozeně nerozuměli, ale neměli ani kde si termíny vyhledat, protože pro podobné účely je dosavadní slovník příliš malý a hlavně nezachycuje významy slov v jejich různých užitích. Takže chudáci studenti ani nevěděli, zda slovo, které si ve slovníku našli, je to, které pro porozumění daného textu hledají.
Z toho, že jsme náš slovník učinili slovníkem studijním a do značné míry přizpůsobili tomuto účelu i jeho obsah, vyplývá důležitá výhoda. Jazykové učebnice tradičně zanedbávají systematické seznamování se slovní zásobou, jež je přitom jednou z nejdůležitějších součástí jazyka. Na náš slovník je možno hledět nejen jako na zdroj příležitostně potřebných informací, ale především jako na zdroj hlubších poznatků o češtině a o jejím používání. Proto uživatel může se slovníkem začít pracovat ihned, dále se vzdělávat ihned a nemusí čekat na to, až vyjdou další díly.
Chceme-li zde jednou mít bilingvní komunitu vzdělaných lidí, bez takového většího slovníku se neobejdeme. Jeho existence napomůže nejen lepší jazykově kulturní integraci Vietnamců do naší společnosti, ale bude napomáhat i k udržení a rozvíjení znalosti jejich mateřského nebo prarodičovského jazyka. Potíží druhé generace Vietnamců u nás je, že mládež má sice většinou kompetenci vietnamských rodilých mluvčích, ale nemá se kde seznámit s běžnými termíny ze života společnosti, jestliže překračují rámec toho, o čem si doma s rodiči povídají. To dodávám i pro hlubší vysvětlení toho, proč jsme si jako prioritu zvolili česko-vietnamský slovník. Pro Vietnamce žijící v českém prostředí je jednoznačně důležitější. A to, že budou existovat různé slovníky, sloužící různým potřebám, je jen dobře.
PK: Měli jste od začátku jasnou představu o rozsahu? Kdy vykrystalizovala představa šestidílného slovníku? O jakou slovní zásobu by mělo jít? (Kolik tisíc slov?) Máte už rozvržené další díly, či dokonce sepsaná hesla v češtině? S kolika dalšími lety počítáte, než dokončíte celé dílo?
Naše představa o povaze slovníku plně vykrystalizovala až během práce na písmenu B. Museli jsme pak dodatečně provést úpravy i v heslech od písmene A. V té fázi jsme počítali, že slovník bude mít asi 80 tisíc hesel a bude čtyřdílný. Práci jsme si rozvrhli na šest let. Po dokončení prvního dílu vidíme, že se náš předpokládaný heslář nevejde do čtyř, ale do šesti dílů. Řada hesel totiž vychází na pět až deset řádků a některá hesla jsou mnohem obsáhlejší. Na počtu let přesto nehodláme nic měnit, nebylo by to realistické. Heslář vzniká s náskokem několika měsíců.
Přepočteme-li náš záběh u písmene A na naše následné "normální" tempo, je možno říci, že ta práce nám zabrala dvanáct měsíců. Jak jsem řekl, počítáme orientačně s dalšími pěti lety.
Vzhledem k okolnostem musíme ovšem jako zodpovědní lidé mít i plán B. Doufáme, že v rámci výše vyloženého plánu A postoupíme co nejdále, aby bylo možno "bez nehody" případně navázat na dosavadní práci podle plánu B. Před měsícem jsme získali spolupracovníka, vietnamistu Aleše Mácu, který má prozatím možnost a je ochoten dřít za stejných podmínek, jako my dva. S tím rozdílem, že až dosud má poněkud jednotvárnou práci pomocníka při vytváření hesláře. Ale je velmi výkonný a doufáme, že se časem bude moci podílet i na některé náročnější operaci, jež nám postupně vzniknou. Právě proto časem, až nastane potřeba a vzniknou pro to podmínky, rádi uvítáme i další spolupracovníky.
PK: Jak se vlastně pracuje na slovníku ve dvou? Jak často jste se při práci stýkali? Jak jste si rozdělili úkoly? Jak probíhalo vzájemné korigování? Docházelo někdy ke střetu názorů na to, jak má to které heslo vypadat?
Při této práci je mimořádně důležité, abychom si jako spoluautoři lidsky rozuměli. Neustále, denně jeden druhého nejen povzbuzujeme, ale také opravujeme. Vycházíme ze skutečnosti, že nikdo nemůže znát a umět všechno. Je nezbytně nutné, aby spolupracovali dva rodilí mluvčí a aby se navzájem doplňovali. Nemůžeme sami sobě ani sobě navzájem odpustit žádnou chybičku. Myslím, že tím nejcennějším, co jsme jako spoluautoři získali, je to, že jsme našli společnou řeč, že vše podřizujeme společnému cíli. Proto jsme též mohli slovníku dát do vínku klasické pojmy, čerpající z vietnamské a vůbec východoasijské kultury: Nhân, Nghĩa, Tín, Trí, Dũng, chỉ ư Chí Thiện. (Tyto pojmy překládá p. Vasiljev v mottu celého svazku velmi volně a s jistou vzletností jako: pochopení pro člověka, vědomí závazku k vlasti, absolutní vzájemná důvěra, vypětí mozků, odvaha utkat se s neznámem a poctivá práce na kvalitě – pozn. aut.).
Jsme v kontaktu nejméně čtyři krát až šest krát denně. Kolega Tiến nejdřív doplňuje hesla o konkrétní případy užití a celý text překládá do vietnamštiny. Já pak text koriguji po stránce věcné a z hlediska ekvivalence významu. Nato kolega Tiến podle mých korektur a návrhů vietnamský text dále piluje, případně reorganizuje. V optimálním případě pak jeden z nás řekne OK, dalších úprav není třeba a druhý se připojí, anebo navrhuje další doplnění či úpravy. Řídíme se pravidlem, že neuzavřeme žádnou "várku" čtyřiceti pěti hesel, dokud se zcela neshodneme. Denně si přejeme dobrý den, dobré odpoledne, dobrý večer a dobrou noc, často několikrát.
PK: Práce na slovníku je velmi namáhavá a z hlediska ohodnocení většinou extrémně nevděčná. Nepochybné nadšení pro věc z Vaší strany i ze strany pana Tiena určitě nemohlo stačit. Podporoval Váš projekt někdo finančně? Před pár lety oznámil Jan Cempírek, že na slovník dá svůj honorář za svou podařenou vietnamskou mystifikaci Bílej kůň, žlutej drak… Nedávno jste zmiňoval, že Vaši práci nakonec podpořilo vietnamské velvyslanectví v Praze, respektive současný velvyslanec Đỗ Xuân Đông. Možná trochu choulostivá otázka: stačí taková podpora jako sponzorství tak těžké a dlouhodobé práce? Jaká je záruka, že získáte podporu i na další díly?
Zkušenost nám ukázala, že je zbytečné ucházet se o finanční podporu, dokud sami neodvedeme přesvědčivý kus práce. Ne každý si však může takový přepych dovolit, musí-li například živit rodinu a vykonávat nějaké další zaměstnání. V této fázi jsme nutně museli prozatím rezignovat na další spolupracovníky. Občas si zavtipkujeme: to, k čemu je normálně třeba grantů pro celý ústav, zvládnou lépe dva skromně zajištění důchodci. Neříkám, že nemáme jinak co dělat, ale nejsme nuceni se jiným úkolům podřizovat. Tento přístup se nám vyplatil. Když pan velvyslanec Đỗ Xuân Đông po několika měsících viděl naše výsledky a naše pracovní tempo, jasně pochopil význam tohoto díla a s energií sobě vlastní se obrátil na potenciální sponzory. Společnost Viettel pak přistoupila na to, že vydání prvního dílu zafinancuje. Podařilo se, zbyly ještě nějaké prostředky i na druhý díl. Ale odměnou autorů je zatím a ještě nějaký čas bude jen blahý pocit, že dílo se daří.
Pan Cempírek poskytl celý svůj honorář po odečtení daně Sdružení pro vietnamskou kulturu a umění v ČR, jehož jsme oba členy. Než jsme přistoupili k pořádné práci na slovníku, Sdružení tu částku dávno spotřebovalo na různé kulturní akce. Pan Tiến pak knihu Jana Cempírka přeložil do vietnamštiny a překlad co nevidět vyjde ve Vietnamu jeho vlastním nákladem. Jako spoluautoři slovníku s nějakou autorskou odměnou nemůžeme minimálně několik let vůbec počítat. Práci odvádíme "na oltář vlasti". Jinak to nejde, nikam bychom se nedostali. Dosavadní příspěvek doufejme zhruba postačí i na tisk druhého dílu. Musíme tedy perspektivně usilovat i o získání dalších sponzorských darů. Jsme v této věci mírně optimističtí, protože tam, kde jsou výsledky, je i se sponzory snazší řeč. A je čím dál tím jasnější, že slovník má nejen praktický, ale i velký symbolický význam pro postavení vietnamské komunity i pro česko–vietnamské vztahy. Vycházíme z toho, že je naší morální povinností, pokud něco takového existuje, naše znalosti využít a výsledek v podobě tohoto můstku mezi kulturami a národy odevzdat mladším generacím. A považujeme za velké štěstí a zdroj neustálé radosti a rostoucího uspokojení, že jsme se oba na tomto základě našli, shodli a naučili se účinně spolupracovat.
Ivo Vasiljev, Nguyễn Quyết Tiến: Đại từ điển giáo khoa Séc-Việt - Velký učební česko-vietnamský slovník I A-G
Vydal: Fornica Graphics, s. r. o, Sokolov Vyd. 1., počet výtisků: 800
Zakoupit lze v kanceláři SEA-liaison nebo objednat zde.